Ztráta Paměti

24. dubna 2008 v 19:21 | Tarantule |  tarantule povídky
Věk: 10+
Žánr: už ani nevim :)
Postavy: Larten, Gavner, Vanez
:Už to bylo zase uveřejněno na blogu Silmarilien :) měla to být nejdříve samostatná povídka, ale pak se z toho vyvinulo pokračování XD tak to tu možná někdy bude

Je tma, hučí my v hlavě. Z Dálky slyším povědomý hlas. Patří nějakému muži. Volá na mě, nerozumím mu. Sice se snažím otevřít oči, ale nejde to. Tak zase usínám.

"Hej Gavnere, tak už se vzbuď. Nechtěj abych ti dal umělí dýchání!!" při těchto slovech se proberu, přece mi nemůže nějakej mužskej dávat umělý dýchání. To přece nejde! Prudce se posadím a otevřu oči. Slyším nějaký smích. Tak se podívám vedle sebe. " Vidíš Lartene takhle se probírá upír." Zasmál se. Byl to Vanez Blan s Lartenem Hroozleym. Pořád nic nechápu a na nic si nevzpomínám.
Pak ke mně přijde asi nějaký ošetřovatel "Nechte ho ležet, a už jděte pryč, musí odpočívat. A ty Vanezi ho příště tak nelekej" řekne a Vanez se při tom jen nevině usměje. Zase si lehnu a spím.

Ráno se už normálně proberu. Ošetřovatel mě propustil a řek že sem úplně v pořádku. Jdu do jídelny, a tam si dám pořádný jídlo a krev. Pak se leknu, když ke mně přisedne Vanez s Lartenem, ale hned se uklidním. "Ahoj Gavnere, tak jak ses vyspal?" řekne Vanez a pohladí mě po zádech čímž se stalo, že jsme vyprskl netopýří vývar a nechápavě se na něj koukl. Larten vstal a hodil vražedný pohled na Vaneze a pozval ho stranou. "Ale to tak Vanezi, nevíš, že má ztrátu paměti? Snad mu nechceš namluvit, že byl tvůj milenec nebo ano??" zeptal se Larten, ale já nic neslyšel. "Ano, přesně tak. Víš že sem sním ještě nespal?? Odolává dlouho, Ale teď se to změní, když má ztrátu paměti" viděl sem jak se ušklíbl, a pak na mě zamával a poslal vzdušný polibek. Zavřel jsem oči, a dělal, že to nevidím, točila se mi hlava, když sem se jen pokusil vzpomenout co předcházelo tomu, že jsem ležel v ošetřovně.

Když sem se dostal po tom do sprch, tak sem si oddychl. Začal jsem se svlíkat a pak sem vlezl do studeného vodopádu. Pořádně sem se myl, ale pak se ozvalo vrznutí dveří. Nestačil sem se ani otočit, když jsem kolem pasu cítil něčí ruce. Ztuhl sem nemohl sem se, nebo nechtěl bránit.
Pak Jsme ucítil něco horkého na krku. Byli to rty a jazyk. Když jsem konečně otočil hlavu uviděl jsem Vaneze. Vyjekl jsem, něco se ve mně chtělo bránit, ale neposlechl jsem to, nevim ani proč.

Jeho ruce si mě otočili k sobě, chtě nechtě jsem ho musel obejmout kolem krku. Od mě držel kolem pasu .Pak přitiskl své rty na moje, svým jazykem prozkoumával moje ústa a já mu to oplácel. Pak se mou sekl do vody, ležel na mě a hladil mě. Já měl ruce, kolem jeho ramen a zarýval mu do nich nehty. Zasténal jsem,když se dostal k uchu a začal ho cumlat. Pak přišel do místnosti Larten a když nás uviděl ta začal řvát na Veneze, já jen nechápavě koukal. "Vanezi Blane jak si to vůbec představuješ?? Víš co sem ti řekl! Ať už seš pryč!" Lartenův hlas byl pěkně nabroušený, pak se otočil na mě "Oblíkni se a jdi do pokoje!!" sakra připadám si jako malej kluk co dostal vynadáno od táty. Pomalu jsme se oblíkal, a byl jsem na¨štvaný na Lartena, že nás vyrušil.

Sedím v pokoji na rakvi, přišel Larten bez pozvání si sedl vedle mě. Koukal sem na něj jako kdybych ho měl každou chvíli zavraždit. "Gavnere nevim jak bych začal abys z toho nedostal šok" odmlčel se a koukl na mě, z mého vražedného výrazu se utvořil udivený. "Venez tě jen využívá, pro tvoji ztrátu paměti .Prostě to s tebou nemyslí vážně. Nikdy si ho neměl rád, možná jako kamaráda, ale že by ses sním sblížil to ne." řekne a já sem čím dál tím víc udivený "Ten tvůj úraz byl vážný, spadl si na hlavu, člověk by umřel ale jako upír si to přežil." řekl Larten co že upír?? já?
" Já že jsme upír Lartene?? To není možný, já jsme člověk!! Ty seš člověk a Vanez taky, ty ostatní co byli v jídelně jsou taky lidi, které neznám. A ta ženská co tě zdravila se k tobě nehodí, ale našel sis konečně nějakou. Ale já Nejsem upír na to Zapomeň" Larten se na mě nechápavě podíval. "aha tak tedy si nic nepamatuješ?? to je špatné, ale jak to že si pamatuješ moje jméno?" zeptá se, ale já si nevzpomínám, vyběhnu z pokoje a nechám za sebou udiveného Lartena.

Nevím jak jsem se dostal ven z té hory, kouknu se kolem, vidím kameny a na nich krev. Mohla by to být snad moje krev? Ale ne co je to za blbost. Přece bych už musel být mrtvý, kdybych byl člověk. Ale přece nemůžu být upír, to přece nejde. Pak ale můj pohled sklouzne na mé prsty, je na nich několik malých jizviček, "To, to znamená, že jsme upír?" řeknu na hlas a hlava se mi začne točit. Když se konečně probudím, tak jsme pořád venku a je tma. Jen vedle mě sedí Larten. Kouknu se na něj a chci se mu omluvit, ale to bych nebyl zase já starý Gavner. Řeknu si a zašklebím se.
"Hej Lartene, já no Co dělá Ara? A už jste si dali schůzku? Bylo by na čase když uvažuješ, že bys z ní udělal svou družku. Musíš jí to dát nějak najevo" řeknu Lartenovi a zasměju se jeho udivenému pohledu, který měl načervenalou barvu i když jeho obličej je vždy bílý jako sníh. "Gavnere, tobě se už vrátila paměť?? Ale co co, jak si přišel na to, že bych požádal , aby byla moje družka??" pořádně jsem se bavil při pohledu na něj, zlobil se a byl červený až za ušima.

Nechal jsem ho tam a vydal se do svého pokoje, pořádně se vyspat, a pak připraven si promluvit s Vanezem, a i možná na něj přichystat nějakou léčku. "Vanezi už jdu!"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kiriki Kiriki | Web | 24. dubna 2008 v 20:17 | Reagovat

xD Chudák Gavner xD Já bych asi nikdy nechtěla ztratit paměť xD

2 Tarantule Tarantule | Web | 24. dubna 2008 v 21:01 | Reagovat

Kiriki? to já taky ne a obzvlášť ne když je v přítomnosti vanez :D

3 gothic-itachi gothic-itachi | Web | 25. dubna 2008 v 9:57 | Reagovat

fuj.. s vanezem bych se cumlat nechtěla! *)

4 www www | Web | 25. dubna 2008 v 15:01 | Reagovat

Njn, to je prostě  Vanez.Chudák Gavner!

5 kiki kiki | 28. dubna 2008 v 14:02 | Reagovat

božííí

6 gothic-itachi gothic-itachi | Web | 29. dubna 2008 v 14:10 | Reagovat

____________000000____________000000_____________

__________000000000000______000000000000_________

______000000000000000000__000000000000000000_____

____00000000000000000000000000000000000000000____

___00000000000000___000000000___00000000000000___

__000000000000000___000000000___000000000000000__

_0000000000000000___000000000___0000000000000000_

_0000000000000000___000000000___0000000000000000_

_0000000000000000___000000000___0000000000000000_

_0000000000000000___000000000___0000000000000000_

_0000000000___000000000000000000000___0000000000_

__000000000___000000000000000000000___000000000__

___000000000___0000000000000000000___000000000___

_____000000000___000000000000000___000000000_____

_______00000000____00000000000____00000000_______

__________0000000_______________0000000_________

_____________0000000000000000000000000__________

_______________000000000000000000000____________

__________________000000000000000______________

___________________000000000000________________

______________________000000___________________

_______________________0000____________________

________________________00_____________________

Posílám ti srdíčko pro štěstí můj miovaný blogísku...pošli to všem tvým milovaným blogískům,aby měli hodně štěstíčka :)

7 guga2 guga2 | Web | 6. května 2008 v 13:24 | Reagovat

Ahoj. máš fakt úžasný blog. Já mám taky mocinky ráda knihy Darrena Shana. Nechtěla by ses spřátelit??? já bych byla moc ráda. Jestli by jsi souhlasila, napiš mi prosím na blog. díky ahoj

8 Silmarilien-Palantírilien Silmarilien-Palantírilien | E-mail | Web | 22. května 2008 v 20:37 | Reagovat

:D:D:D Vanez, ten... ten... ten prevít!!! :D A Larten - ochranitelský a dokonalý jako vždy, že? ♥♥♥ No a Gavnerek... je ten nejplyšákovatější plyšák jakého znám. :love: :kiss:

9 Borísek Borísek | 19. června 2010 v 22:57 | Reagovat

pěkný :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama